Jste si jisti, že se o své rostliny staráte správně?
Zdá se, že děláte vše podle předpisů: pravidelně zaléváte, hnojíte, plejete.
Ale úroda je stále slabá, listy jsou povadlé a kořeny vypadají slabě.
V čem je problém? Ukazuje se, že příčina může spočívat ve způsobu zalévání záhonů.
Zdá se to jako neškodný zvyk, ale vaše rostliny to pomalu ničí, aniž byste si to uvědomovali.
Jde o ledovou vodu z hadice, kterou zahrádkáři často používají v horku v domnění, že tím zachraňují své rostliny před suchem.
Zdálo by se, že co je špatného na tom, když se rostlinám dodává vláha?
Ale prudký teplotní rozdíl mezi horkou půdou a studenou vodou je pro kořeny skutečným šokem.
Kořenový systém je srdcem rostliny. Pokud je v nepohodě, trpí vše: zpomaluje se růst, snižuje se odolnost vůči chorobám a plody jsou malé nebo se vůbec neusazují.
Představte si, že vylezete z vany a skočíte do ledové řeky – pro kořeny je zalévání studenou vodou stejný pocit.
Obzvláště zranitelné jsou plodiny, které milují teplo: rajčata, papriky, okurky, lilky.
Jejich kořeny se začínají „dusit“ při teplotě vody nižší než +15 °C.
Chlad zužuje cévy, kterými se dostávají živiny, a rostlina přechází do režimu přežití a energii nevynakládá na plody, ale na regeneraci.
Nebezpečí však nespočívá pouze v teplotě. Další osudovou chybou je zalévání pod žhnoucím sluncem.
Kapky vody na listech působí jako čočky, které soustřeďují paprsky a způsobují popáleniny.
A vlhkost na povrchu půdy se vypařuje tak rychle, že ji kořeny nestihnou vstřebat.
V důsledku toho ztrácíte čas a zdroje a rostliny zůstávají hladové.
Nejvhodnější doba pro zalévání je brzy ráno nebo večer, kdy je slunce venku a půda má čas vychladnout.
I zde však existují nuance: večerní zalévání v chladných oblastech může vyvolat houbové choroby kvůli zvýšené vlhkosti v noci.
Jak situaci napravit
Nejprve je třeba vodu temperovat a ohřát na teplotu okolí.
Za tímto účelem umístěte na zahradu sud nebo vědro naplněné v ranních hodinách.
V průběhu dne se kapalina přirozeně zahřeje a škodlivé nečistoty (např. chlor z vodovodní sítě) se uvolní.
Pokud je plocha velká, použijte pružné hadice tmavé barvy – na slunci se rychleji zahřejí.
Za druhé, nezalévejte povrchově, ale směřujte postřik pod kořeny.
Mulčování záhonů slámou, posekanou trávou nebo pilinami pomůže udržet vlhkost a ochrání kořeny před přehřátím.
Co dělat, pokud již byly rostliny zasaženy
Prvním příznakem problémů je žloutnutí listů, pomalý růst, vadnutí i po zalévání.
V takovém případě snižte četnost zalévání a přejděte na teplou vodu s organickým hnojivem.
Například nálev z kopřiv nebo kvasnic (100 g na 10 litrů vody) posílí kořeny a podpoří jejich růst.
V období obnovy se vyhněte chemickým hnojivům – oslabené rostliny by nemusely zvládnout zátěž.
Dalším tajemstvím je hloubka zálivky. Mnoho dachařů zvlhčuje pouze vrchní vrstvu půdy, ale kořeny rajčat nebo cuket sahají 40-50 cm hluboko.
Aby se k nim voda dostala, použijte metodu „dlouhého zalévání“: malý proud po dobu 30-40 minut.
Kvalitu zalévání lze snadno zkontrolovat: hodinu po zalévání zapíchněte do země tyčku.
Pokud je půda v hloubce 15 cm suchá, děláte něco špatně.
Pamatujte: rostliny, stejně jako lidé, mají rády stabilitu.
Náhlé změny zálivkového režimu, teploty nebo množství vody jsou stresující.
Pokud jste celé léto zalévali teplou vodou a pak z časových důvodů náhle přejdete na vodu studenou, připravte se na ztrátu úrody.
Naplánujte si předem časový rozvrh, používejte časovače kapání nebo jednoduché upomínky v telefonu.
A konečně, neignorujte počasí. Omezte zalévání v deštivých dnech a zvyšte zálivku v suchých dnech, ale vždy sledujte teplotu vody.
Pamatujte, že přemokření je stejně nebezpečné jako sucho – kořeny uhnijí a rostlina odumře.
Najděte rovnováhu a vaše zahrada vám poskytne bohatou úrodu.
Nedovolte, aby neškodný zlozvyk zničil to, do čeho jste vložili tolik práce.